reklama

Odkaz Karoliny Světlé a podještědské tradice jsou živé nejen na papíře

10. 3. 2019
Krajská vědecká knihovna v Liberci hostí až (nebo spíš jen) do konce března pozoruhodnou výstavu, připomínající jednak 120 let od úmrtí velké české spisovatelky Karoliny Světlé, ale především nabízející velmi atraktivní pohled do historie Podještědí.
Výstavu připravilo Sdružení rodáků a přátel kraje Karoliny Světlé, které se věnuje udržování tradic Podještědí a popularizaci díla Karoliny Světlé (*1830, +1899). Milan Pavlů, předseda sdružení, na slavnostní vernisáži připomněl, že výstava je i připomínkou půl století trvání tohoto spolku. Byl založen roku 1969 a již dva roky poté začal vydávat zpravodaj, který byl komunisty několikrát bezúspěšně zakázán. Dnes má sdružení 380 členů, z toho 180 mimo region. Autorkami výstavy jsou Ivana Němečková a Jana Heršálková, přičemž panenky v krojích oděla přesně podle popisů v románech Karoliny Světlé paní Němečková, která rovněž shromáždila vystavené kroje Podještědí.
Ti, kdo přišli na zahájení, dobře udělali, protože součástí byl bonus, který se nebude opakovat. K vidění byla celá řada dalších podještědských krojů, tentokrát nikoliv na figurínách, ale na tanečnicích a tanečnících známého, velmi aktivního souboru Horačky z Českého Dubu (www.horacky.cz nebo www.facebook.com/horacky).

Paní Ivana Němečková (v kroji vpravo) vítá návštěvníky. Vlevo od ní stojí předseda Sdružení Milan Pavlů a Blanka Konvalinková, ředitelka knihovny. Knihovna pořádá několik desítek výstav ročně, ale málokdy se stane, že by se tematicky tak výborně doplňovaly s knihami. Paní ředitelka Konvalinková spokojeně konstatuje: "Karolina Světlá se stále čte, její knihy se půjčují a my jsme rádi, že výstavu můžeme hostit."
Foto Mad

První část expozice tvoří panely dokumentující bohatý společenský život v Podještědí, přičemž větší část fotografií pochází ze slavnostního odhalení pomníku Karoliny Světlé v roce 1931.
Foto Mad

Téma evidentně padlo na úrodnou půdu, zájem mají nejen nadšenci folklorem se zabývající a dospělí...
Foto Mad

...ale i děti
, které si k mému překvapení řadu věcí dokonce fotily.
Foto Mad

Na slavnost tehdy dorazilo 5 000 lidí! Ženy si samy ušily doma kroje.
Foto Mad

A právě tyto kroje, ušité v roce 1930 pro slavnostní odhalení památníku K. Světlé, jsou nyní k vidění v Krajské vědecké knihovně v Liberci. Je zde vystaveno šest modelů, které svojí sběratelskou činností získala paní Němečková. První čtyři se bohužel nedochovaly zcela kompletní, a tak jsou doplněné o repliky nebo jinde získané součásti oblečení. Jeden kroj je celý věrnou replikou, ušitou v roce 1974.
Foto Mad

Poslední dva modely jsou nejcennější, všechny součásti mají z roku 1930 a jsou vlastně replikami šatů z roku 1836. Historie podještědských krojů je totiž poměrně bohatá. Nejstarší dokumentace pochází právě z roku 1836, kdy se obyvatelé Podještědí vypravili do Prahy na korunovaci Ferdinanda V. českým králem.
Oživení zájmu o lidové oděvy přineslo založení republiky. Ivana Rozkovcová, inspicientka souboru Horačky, k tomu říká: "Pojem kroj je vlastně novodobý, pochází z doby, kdy se lidové oděvy začaly sbírat. Původně ani součásti kroje netvořily jeden celek, ale byly dokupovány postupně a různé součásti se běžně nosily a byly kombinovány podle příležitosti. Slovo kroj pochází ze slova střih, o čemž se můžeme přesvědčit například v Babičce Boženy Němcové, kde se o Viktorce píše, že když se vrátila, měla na sobě roztrhané šaty, které ale byly panského kroje, tedy střihu, jaký nosilo panstvo."
Foto Mad

Na podještědských krojích jsou pozoruhodné zejména vyšívané zástěry. Asi vás napadne, jak dlouho taková zástěra vznikala. Paní Rozkovcová vysvětluje: "Zástěry šily švadleny, což byly tehdy většinou dívky, které se neuměly o sebe postarat samy (často šlo například o osoby tělesně postižené). Stěhovaly se od chalupy k chalupě, kde za střechu nad hlavou a za stravu šily a vyšívaly, co bylo zapotřebí, a když bylo hotovo, šly zase dál. Dobrá švadlena za týden vyšila roh loktušky."
Foto Mad

Foto Mad

Ivana Němečková (vlevo) se vítá s delegací Horaček. Folklorní soubor Horačky je o rok mladší než Sdružení rodáků a přátel kraje Karoliny Světlé. Byl založen v Proseči pod Ještědem roku 1970, kdy tamní tělovýchovná jednota Sokol slavila padesátiny. Při té příležitosti bylo nacvičeno pásmo lidových písní Podještědí a vystoupení mělo takový úspěch, že vznikly Horačky, ukazující své umění někdy i víckrát do měsíce, pokaždé jinde (viz. program jejich akcí).
Foto Mad

Paní Rozkovcová ukazuje součásti lidového oděvu a vysvětluje jeho funkce.
Foto Mad

Z bohatého výkladu jsem vybral něco pro pány. Tento pás, nošený pod rokokovým frakem, byl nejen ozdobný, ale především navýsost funkční. Vepředu měl kapsičku například na hodinky a vzadu pak skrytou "ledvinku" na peníze.
Foto Mad

Náušnice u mužů nejsou výstřelkem dneška a doménou pirátů, ale byly běžnou součástí tehdejší módy, jak dokládají dobové literární prameny. Rovněž svaté obrázky tehdy prostě za klobouk patřily.
Foto Mad

Na závěr jsem si nechal nápad paní Němečkové, která se mi svěřila, že Karolinu Světlou má ráda v podstatě od doby, kdy začala číst. Její rodiče a babička s dědečkem pocházeli ze Světlé pod Ještědem, tak není divu, že kraj v knihách K. Světlé popisovaný zná nazpaměť. Karolina Světlá po sobě nezanechala jen dodnes velmi čtivé příběhy, ale i pozoruhodný národopisný odkaz, ze kterého paní Němečková vytvořila pro Sdružení velmi zajímavou kolekci čítající přes desítku "literárních" panenek: "Karolina Světlá své postavy popsala tak věrohodně, že jsem si je přesně představila. Například v románu Kříž u potoka je na třech řádkách popsaná Evička tak, že ji úplně vidím, jak jde nahoru pro to kapradí. Tak jsem začala ty postavy sbírat a kupovat i knihy, které mi v knihovničce chyběly. Je to taková moje ženská záliba, sednu si k televizi a šiju, nemám pocit, že se flákám."
A já věřím, že neflákající se Ivana Němečková možná inspiruje nějakou dívku, možná i vás, k tomu, aby si od Karoliny Světlé něco přečetla. Stačí zajít do knihovny!
Foto Mad


Text a foto Mad
czocha
20. 4. 2019 19:38 Majestátní, připomínající moravský Bouzov, se na skále nad Lešňianským jezerem vypíná Czocha. Polský zámek blízko Frýdlantu i jeho romantické okolí stojí za návštěvu. Je otevřen.
obří sud
20. 4. 2019 16:31 Velmi rušno je nyní u Obřího sudu nad Lázněmi Libverda. Cyklisté a výletníci mají restauraci mají za cíl svých výletů. Objekt je ale stále na prodej. Realitní kancelář jej nabízí za 17,9 milionu.

 

hospoda
20. 4. 2019 16:00 Stylová Hospoda Na Růžku je nově otevřená na rohu liberecké ulice Gutenbergovy a Zámeckého náměstí. To je hned vedle známé futuristické sochy Koule.
sm
20. 4. 2019 12:04 S ročním předstihem hledají Semily firmu, která postaví mateřskou školu za zhruba 85 milionů korun. Pro devítitisícové město jde o jednu z klíčových investic.
reklama
Kalendář
po
út
st
čt
so
ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30
duben
2019
reklama
GENUS PLUS TÝDEN (www.genusplus.cz) nebo (www.tydenvlk.cz) – společný zpravodajský a publicistický server. Provozuje GENUS TV a.s., Rumunská 655/9, 460 01 Liberec, IČ: 48291927. Společnost je zapsána v OR vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, odd. B, vložka 439. Kontakt: net@genusplus.cz. U nevyžádaných příspěvků považujeme jejich zaslání za souhlas k případnému bezplatnému zveřejnění včetně dodané obrazové informace (foto, video apod.).