reklama

Liberec a křídla pro Izrael, opravdu pozoruhodná a objevná výstava

18. 9. 2017
Výstava odkrývá historii československo-izraelských vztahů a především historii klíčové pomoci, kterou jsme mladému Izraeli poskytli těsně po jeho vzniku. Je smutné, nebo spíš pro nás typické, že o této části našich dějin, na kterou bychom měli být právem hrdi, většina Čechů dosud neměla ani tušení.
Izraelský velvyslanec Daniel Meron, který výstavu slavnostně otevřel, československou pomoc v letech 1947 až 1948 charakterizuje takto: "Není úplně jednoduché slovy vyjádřit, co to pro Izrael před těmi sedmdesáti lety znamenalo, když si uvědomíme, že Izrael sotva vznikl a okamžitě musel čelit společné vojenské agresi pěti sousedních států. Dodávky letadel a munice, stejně jako výcvik pilotů a leteckých mechaniků, byly pro přežití právě zrozeného státu klíčové. Byl to boj Izraele za nezávislost. David Ben Gurion, první izraelský předseda vlády, napsal ve svých pamětech: Česká vojenská pomoc v té době Izrael zachránila.  Z toho důvodu Izrael je a vždy bude vašim velkým dlužníkem a na vaši pomoc v těch rozhodujících chvílích nikdy nezapomeneme. Bez nadsázky lze říci, že izraleské vojenské letecvo, které dnes patří k nejlepším na světě, vznikalo právě tady, v Československu na letištích  v Liberci, Hradci Králové, Olomouci, Žatci, Českých Budějovicích a na dalších místech."

Výstava nezačíná až klíčovým rokem 1948, ale obdobím předválečného Československa, kam sahají kořeny vztahů Československa a reprezentantů myšlenky vytvoření Izraele. Tuto ideu podporovali zejména naši první prezidenti T. G. Masaryk a E. Beneš. Proto v expozici nalezneme například fotografii TGM na návštěvě Jeruzaléma v roce 1927, který navštívil jako první evropský prezident. Zvláštní pozornost je rovněž věnována příběhům českých Židů, kteří vstoupili do bojů s fašismem, což vyvrací rozšířený názor, že Židé nebojovali. Opak je pravdou, československé jednotky měly za 2. světové války mnoho židovských vojáků.

Jeho Excelence velvyslanec Izraele Daniel Meron.
Foto Mad

Muž v uniformě je Michal Burian, ředitel odboru muzeí VHÚ, jeden ze spoluautorů expozice. Realizační tým dále tvořil historik Zdeněk Klíma, texty napsala Irena Kalhousová...
Foto Mad

...a autorkou fotografií veteránů ze série The Wingmen je česká politoložka a fotografka Pavlína Schultz, žijící trvale v Izraeli.
Foto Mad

Z Izraele si výstavu přiletěla prohlédnout Miriam Naor, vdova po Josefu Naorovi (na fotce uprostřed), s dcerou Širou Koren (na fotografii vlevo). Velvyslanec Meron ve svém úvodním projevu zmínil jen málo osobností jmenovitě, v případě Josefa Naora, absolventa výcvikového kurzu pro Izrael na Vyšší odborné škole leteckých mechaniků v Liberci (VOŠLM), neváhal vyzdvihnout jeho pozdější přínos pro bezpečnost Izraele. S oběma dámami jsme pořídili exkluzivní rozhovor.

Red: Jaké bylo vaše očekávání z této návštěvy?
Šira Koren: Bylo pro mě obrovské překvapení, že nás pozvali. A když jsem to říkala své matce, řekla jsem Pojeďme, a ona souhlasila. Pro mě to je historická návštěva, můj otec se zúčastnil kurzu a moje matka tu žila tři a půl roku. Přišla sem asi v roce 1945 a s otcem se tu potkali. Matka je Češka, narodila se v Chustu, tehdy to byla součást Československa, teď je to Ukrajina. Můj otec byl Polák, a já jsem se narodila v Izraeli.
Red: Mluvil otec často například o tom kurzu?
Šira Koren: Nemluvil o něm moc často, ale vím, že z něj byl nadšený, protože se moc rád učil a miloval technologii. Byl to celý jeho život. Ten kurz mu otevřel horizonty, naučil se nové věci a užitečné věci. Kromě toho studoval i elektrotechniku na ČVUT v Praze, kde studoval elektrotechniku. Logicky pak pokračoval u vzdušných sil, kde poznal další zajímavé nové lidi a po odchodu z armády ještě další dva roky studoval v Izraeli a pokračoval ve vzdělávání se. Byl to pro něj velký průlom, byl to začátek jeho kariéry. On pak hodně udělal pro bezpečnosti Izraele, zejména před válkou v šedesátých letech i později. Vždycky miloval Izrael a miloval práci pro jeho bezpečnost, byl velice oddaný a samozřejmě inspiroval nás, svoje děti. Byl v armádě a po odchodu do důchodu pracoval v izraelském leteckém průmyslu a dál pomáhal státu Izrael. Dvakrát získal medaili za obranu Izraele, což je největší odměna za bezpečnost od izraelského prezidenta.
Red.: Mluvili na vás rodiče taky česky a polsky?
Šira Koren: Bohužel ne, musela jsem sama vyvinout úsilí naučit se jazyky, naučila jsem se moc dobře anglicky, je to moje profese, a naučila jsem se německy a trochu francouzsky. Učím angličtinu na univerzitě v Izraeli. Je dobré umět angicky, člověk může číst, komunikovat...
Miriam Naor: Člověk nezapomene jazyk, kterým mluvil jako děcko. A já tady žila 3,5 roku před odchodem do Izraele.  Brali jsme se po dvouleté známosti. Mám tři děti, deset vnuků a dvaadvacet pravnoučat, cítím se být velmi bohatá.
Foto Mad

Dalším čestným hostem slavnostního otevření výstavy byl i Avraham Harshalom, dvaadevadesátiletý (!) veterán, rovněž absolvent výcvikového kurzu pro Izrael na VOŠLM v Liberci.

Red: Jak jste se dostal do Československa?
Avraham Harshalom: Narodil jsem se v Polsku, byl jsem tři roky v koncentráku, pak jsem začátkem roku 1945 utekl z transportu z Buchenwaldu do Litoměřic. Zachránila mě pražská rodina Sobotků, která mě a mé dva kamarády ukryla do konce války, tak jsem se naučil česky. Z mé rodiny nikdo nepřežil. Po válce mé rodiště připadlo Bělorusku, tehdy SSSR, takže jsem se rozhodl zůstat v Praze. Bojoval jsem na barikádách, získal jsem české občanství. Dva roky jsem studoval pražskou techniku.
Foto Mad

Pak přišli vyslanci Izraele a hledali mezi židovskými studenty adepty na letecký kurz. Tak jsem se ocitl mezi těmi dvaadvaceti účastníky pilotního kurzu v Olomouci (ukazuje na tabuli). Tam jsem byl čtyři měsíce, pak jsem se přesunul do Liberce a dva měsíce se zde školil jako letecký mechanik a zbrojař elektrikář.
Foto Mad

Red: Jak probíhala výuka?
Avraham Harshalom: Lektoři mluvili anglicky a česky a já to kolegům překládal. Bydleli jsme na letišti a měli jsme vojenský režim, ale do města jsme se občas podívali, ovšem ne každý večer.
Red: Kam jste chodili na pivo?
Avraham Harshalom: No na pivo jsme chodili rádi, ale na tu hospodu se již nepamatuji.
Red: Uplatnil jste své znalosti?
Avraham Harshalom: V Izraeli jsem jsem pak sloužil u letectva a po skončení služby jsem začal podnikat.
Red: Jak na vás působí Liberec teď po letech?
Avraham Harshalom: Liberec se mi líbí, ale já tu nejsem po letech poprvé, byl jsem tu již několikrát. Jsem předseda společnosti Izraelsko-českého přátelství.
Red: Věnoval jste se letectví i po vojenské službě?
Avraham Harshalom: No jasně, mám své letadlo a dodnes létám!

Závěrem pro vás máme ještě pár fotografií ze slavnostního otevření, kterého se zúčastnila řada veřejně známých osobností i libereckých celebrit.
Foto Mad

Foto Mad

Muž uprostřed je Jiří Němeček, duše celého projektu. Dáma popíjející sekt po jeho levici je ministryně Michaela Marxová.
Foto Mad

Kulturní vložka byla stylová a velmi dobře zvolená, hrála se i Škoda lásky.
Foto Mad

Výstavou Liberec a křídla pro Izrael se Liberec zviditelnil i na české mapě kulturních a muzejních počinů, protože tato výstava je jediná takto komplexně pojatá v celém Česku.

Text a foto Mad, rozhovory Darka
advent
19. 11. 2018 08:02 Do období adventu na venkově na začátku 19. století přenese návštěvníky expozice na Dlaskově statku u Turnova. Přiblíží málo známé obyčeje.
sníh
19. 11. 2018 07:09 V Libereckém kraji v noci místy slabě sněžilo, meteorologové očekávají přeháňky po celý den. Silnice jsou sjízdné s opatrností, místy mohou namrzat.
rozhledna
19. 11. 2018 07:05 Liberecká čtvrt Vratislavice n. N. má na Císařském kameni opět rozhlednu. Původní dřevěnou konstrukci nechala radnice zbourat a nahradila ji ocelovou. Více ZDE.
hory
18. 11. 2018 11:03 V horských střediscích Libereckého kraje jsou ještě na konec roku volná místa k ubytování, lidé čekají, zda bude sníh. Téměř vyprodané jsou hotely.
reklama
Kalendář
po
út
st
čt
so
ne
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30
listopad
2018
reklama
GENUS PLUS TÝDEN (www.genusplus.cz) nebo (www.tydenvlk.cz) – společný zpravodajský a publicistický server. Provozuje GENUS TV a.s., Rumunská 655/9, 460 01 Liberec, IČ: 48291927. Společnost je zapsána v OR vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, odd. B, vložka 439. Kontakt: net@genusplus.cz. U nevyžádaných příspěvků považujeme jejich zaslání za souhlas k případnému bezplatnému zveřejnění včetně dodané obrazové informace (foto, video apod.).