O nových honosných lázních se začalo uvažovat roku 1865. Ve skutek se idea proměnila relativně rychle, na jaře 1871 byl položen základní kámen. Stavba podle plánů stavitele Trummlera probíhala postupně, celý komplex byl hotový roku 1874. Do budovy byla unikátním způsobem jako vodojem a centrální komín zakomponovaná věž Speyfiel bývalého opevnění. K tomuto účelu Speyfiel (někde psáno Speyviel) mimochodem slouží dodnes.
Nabídka služeb byla pestrá již v době vzniku. Kromě dvou bazénů (pánský měl vlnobití poháněné parostrojem) jste mohli navštívit rovněž horké, ruské, irské a římské lázně, parní koupele, lékařské a ozdravné koupele a pochopitelně především klasické vanové lázně. Po rekonstrukci v letech 2001 až 2009 sortiment služeb odpovídá nejvyšším nárokům člověka 21. století. Nabídku můžete prostudovat ZDE.
Plán města z poloviny 17. století. Hradební věž, kterou pozřely lázně, musíte hledat vpravo, protože mapa má jih nahoře, jak bylo tehdy zvykem. (Volně šířené dílo, zdroj: Wikipedia). Hradbami bylo město obehnáno ve druhé polovině 13. století. Věž Speyfiel (před Weberkirche v pravé části rytiny) vyrostla na přelomu století 15. a 16.
Pohled na Žitavu kolem roku 1850. Zcela vpravo je Weberkirche, kousek vlevo od něj pak věž, která se stala srdcem lázní. (Rytina je volně šířené dílo, zdroj: Wikipedia)
Při pohledu z Johanniskirche nám lázně ukazují záda.
Zde je vám k dispozici velkoryse dimenzované parkoviště (MAPA).
Zepředu komplex obklopují vzrostlé stromy a lázně v celé své velikosti jsou tím pádem prakticky nezdokumentovatelné...
...chceme-li si udělat celkovou představu, nezbývá než vzít plavky, ručník a v rámci návštěvy si prohlédnout model...
...nebo vyrazit ještě jednou za volně šířenými obrazy Wikipedie a například ZDE si vypůjčit archivní foto z doby, kdy byly stromky zasazeny. (Foto Wiki Commons, autor Tomas Kyjovsky.)
Klasicistní budova má dvě kolonády.
Lázně měly pánský a dámský bazén. Pánský bazén byl 17 m dlouhý, 5 m široký a 1,9 m hluboký. Otevřen byl roku 1873 a měl zařízení na generování umělých vln. Dámský bazén otevřeli o rok později. (Reprofoto z expozice.)
Součástí revitalizace lázní byla výstavba zcela nového, 25 m dlouhého bazénu. Otevřený je od února 2008.
I v Žitavě si můžete pronajmout prostory pro privátní akce. Je to obdoba toho, co se v libereckém bazénu nabízí jako R - klub, ale mnohem honosnější.
Interiér je zcela moderní a bezbariérový. Vládne zde ocel, sklo, beton. Někteří čeští památkáři by se z toho osypali.
Mezi modernou se ke slovu hlásí historické artefakty.
Zcela vlevo vykukuje původní zeď, vpravo vidíte ukázku kachlíků z roku 1910, kdy byly lázně elektrifikovány.
Veřejné prostory cestou do věže jsou jedno velké muzeum.
Přístupné je bohužel jen spodní patro věže.
Dnešní panorama Žitavy můžete porovnat s vedutou od F. A. Broscheho. Jednotlivé díly obrazu zdobí parapety oken a ukazují, jak město vypadalo v polovině 18. století.
Připomenuty jsou i žitavské cechy, které stavbu lázní podpořily.
Střecha přístavby nového bazény z oceli, betonu a skla.
Perfektně vypulírovaná okna nabízejí nezvyklé úhly pohledu na některé další stavby.
Máte-li zájem seznámit se s historií žitavských lázní, je asi nejlépe zpracovaná na http://stadtbad-zittau.de. Žitavské lázně, jedny z prvních krytých bazénů v Německu, i dnes patří do šestice nejstarších fungujících plaveckých areálů a mezi lázněmi jako takovými jsou v některých pramenech uváděny dokonce jako nejstarší dodnes fungující německé lázně. Pro srovnání, v době jejich otevření již Liberec směřoval na pozici druhého největšího města v Čechách, ale na reprezentativní budovu lázní si Liberečáci museli počkat až do roku 1902, kdy byly slavnostně otevřeny lázně Františka Josefa.
