reklama

VĚŽE SEVERU: Zapomenutý kopec na dobré adrese

6. 11. 2013
Rozhledna na Císařském kameni je stroze funkční. Jakoby se architekti sdružení Toinsta snažili respektovat dress code úředníka císařského dvora, nebo chtěli říct, že vzhledem k famoznímu výhledu věž nemá zapotřebí si dělat reklamu architektonickou extravagancí.
Tato 20 m vysoká dřevěná konstrukce je každopádně pozoruhodná tím, že nemá předchůdkyni. Místo je totiž atraktivní nejen výhledem na souměstí Liberec - Vratislavice nad Nisou - Jablonec nad Nisou na straně jedné a pohledem na Ještědský hřeben, Kozákov a Krkonoše na straně druhé, ale má i punc místa, kterým kráčela historie.
Patnáct let poté, co skončila ničivá sedmiletá válka, kterou někteří historikové dokonce označují jako "nultou" válku světovou, ohrožoval region další konflikt se severním sousedem. Válka o bavorské dědictví vypukla roku 1778. Za Marie Terezie a jejího syna Josefa II. to byla již čtvrtá horká tahanice mezi rakouskou monarchií a Pruskem. Konflikt tentokrát netrval dlouho, Rakousko vyhrálo, leč celé toto vítězství bylo stejně podivné jako podivně vedené bojové operace, protože jak víme, Bavorsko se součástí rakouské monarchie nestalo.
V roce 1778 císař Josef II. objížděl obranné linie rakouské armády. Kopec do té doby zvaný Špičák nebo po pálení dřevěného uhlí Uhlířský vrch byl tehdy holý, takže posloužil císaři jako ideální přirozená pozorovatelna. Badatel Marek Řeháček dokonce tvrdí, že Josef II měl původně v plánu zde postavit tvrz. Z toho sice sešlo, ale místo se mu tak zalíbilo, že se zde roku 1778 stavil celkem 3x. Některé prameny uvádějí ještě čtvrtou návštěvu o rok později. Jelikož se osvícený císař (a nekorunovaný král český) těšil velké popularitě mezi prostým lidem, neřekl od té doby už kopci nikdo jinak než Kaiserstein, Císařův kámen nebo dnes Císařský kámen.

100 let po poslední, té čtvrté nedoložené :-) císařské návštěvě si davy lidí připomněly výročí mohutnou veselicí, jak to tehdy ostatně bylo zcela běžné. Při té příležitosti byla do legendárního balvanu, ze kterého se snad Josef II. rozhlížel po kraji, zasazena pamětní mramorová deska.
Foto: Mad

Ideálním nástupním místem k vyhlídce je obec Milíře, která pro návštěvníky rozhledny vybudovala velmi slušné parkoviště. Ztratit se nemůžete, šipky, ukazující kudy vzhůru, jsou na každém rohu. Cesta stojí za zmínku nejen proto, že vede kolem půvabných roubenek a zajímavého hřbitova. Zvláště za slunečného počasí a ve správnou denní hodinu se vám přímo blyští pod nohama, jakoby ji rozmařilá tanečnice posypala flitry ze své róby. Je divné, že žádný pracovník turistického marketingu ještě nevymyslel "Stříbrnou stezku k císaři." (Libovolnou variantu názvu obsahující libovolný tvar slova stříbrný tímto považuji za své autorské dílo a jsem ochoten ho vážným zájemcům odprodat.)

Důvod blyštění je velmi prozaický, vrchol tvoří dvojslídná žula, která se ochotně rozpadá na blyštivé šupinky, ze kterých přechází zrak.
Foto: Mad

Martin Nechvíle na vratislavickém webu píše, že již za návštěv císaře byla na vrcholu zbudovaná pozorovatelna, a ačkoliv to ani Marek Řeháček nevyvrací, nejsou pro toto tvrzení jiné důkazy než fakt, že si lze Josefa II. těžko představit, kterak státotvorně zdolává žulový šutr, byť by mu byl přistavený žebřík. Faktem zůstává, že kopec minulo rozhlednové šílenství, které se jako epidemie koncem 19. století prohnalo nejen našim krajem.
Jisté ambice tehdy měla liberecká sekce Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory, ale dobytí Ještědu bylo evidentně přednější. Vzhledem k tomu, že dospělé stromy na kopci jsou dnes shodně kolem sta let staré, začal vrchol pravděpodobně zarůstat teprve začátkem 20. století, takže zlepšovat požitek z kruhového výhledu nebylo do té doby ani nezbytně nutné.

Věci se daly do pohybu až v roce 1999, kdy byl ustanoven mikroregion Císařský kámen tvořený svazkem obcí Dlouhý Most, Jeřmanice, Rádlo a Šimonovice. Roku 2003 byla tímto mikroregionem u sdružení projektantů Toinsta objednána studie stavby rozhledny. Pět let nato začal Taxus, s.r.o. se stavbou a následujícího roku v září 2009 u příležitosti 230. výročí návštěvy Josefa II. (ano, opět té nejméně podložené) byla věž slavnostně otevřena.

Slavnostní otevření nezůstalo nikterak pozadu za již zmíněnými oslavami výročí stoletého. Investor celé akce, Vratislavice nad Nisou, vydal pamětní medaili, Taxus cédéčko (video, obsahující v první části záběry ze stavby, je k dispozici ZDE) a dostavil se i císař Josef II. v zastoupení hercem Petrem Jeništou.
Foto: Mad

Stabilitu konstrukce zajišťuje svázání ocelovými pruty.
Foto: Mad

Plošina je relativně prostorná, ale pohybuje-li se zde víc lidí najednou, vrchol se začne pohupovat. V pozadí je vidět Jablonec nad Nisou.
Foto: Mad

Liberec - Vratislavice - Jablonec. Ty čtyři stromy zastiňující popředí se už určitě těší, až budou reinkarnovány třeba do židlí nebo do další rozhledny. (Panorámu lze otevřít v novém okně do plné velikosti.)
Foto: Mad

Liberec a Vratislavice. Také žasnete, jak je možné, že tento luxusní pohled musel čekat na odhalení až do 21. století?
Foto: Mad

(Panorámu lze otevřít v novém okně do plné velikosti.)
Foto: Mad

Máte-li dlouhé sklo, pevnou ruku a štěstí na počasí, zažijete na Císařském kameni fotografické žně na detailní pohledy. Takto například vypadá liberecká Tipsportarena viděna přes dlouhou stranu ohniska zoomu 75 - 300 mm.
Foto: Mad

Na závěr malé dloubnutí. Chcete-li pořídit kompletní panorámu Jablonce nad Nisou, z Císařského kamene se vám to přes stromy úplně hladce nepovede. Zato od zdi hřbitova nad Milíři to není žádný problém :-)
(Panorámu lze otevřít v novém okně do plné velikosti.)
Foto: Mad

A úplně na závěr malá perlička. Válka o bavorské dědictví byla lidově nazývána též válkou bramborovou. Prameny, ze kterých jsem čerpal, jako důvod shodně uvádějí, že špatně zásobovaní vojáci se živili i krmnými bramborami. Jenomže historie konzumace brambor na našem území je taková, že ačkoliv na španělském dvoře se brambory dovezené z Jižní Ameriky objevily již v roce 1565, ve středoevropském regionu jejich význam jako první pochopil až pruský král Bedřich II. Veliký, protivník Marie Terezie za prusko - rakouských válek, a k nám byly první hlízy dovezeny právě roku 1778 a to z Braniborska. Po něm také branibory - brambory získaly český název. Takže spojení bramborová válka znamená zároveň vzpomínku na první konzumaci brambor.

Předchozí díly Věží severu naleznete zde:
Vyhlídka libereckého zámku
Neugersdorfský Bismarckturm
Královka
Oybin
Štěpánka I,  Štěpánka II
U borovice
Bramberk
Slovanka
Heřmanická Vokurka
Cimrmanova nejnižší rozhledna na světě
Maják Járy Cimrmana
Jedlová
Nisanka
Můstek K70 v Lomnici nad Popelkou
Vyskeřská kaplička
Rozhledna Smrk
Vodojem zámku Sychrov
Věž frýdlantské radnice
Rozhledna restaurace a hotelu Petřín
Věž hradu a zámku Frýdlant

Informační zdroje:
Marek Řeháček, Jan Pikous, Petr Kurtin: Příběhy jizerských rozhleden
http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1lka_o_bavorsk%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD
http://www.vratislavice.cz/pamatky/cisarsky-kamen-u-miliru
http://rozhledny.webzdarma.cz/ciskamen.htm
http://www.radlo.cz/rozhledna-cisarsky-kamen/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Lilek_brambor


Text a foto Mad
jn bohemka
21. 4. 2019 20:33 Nelehký zápas s posledním týmem tabulky mají za sebou jablonečtí fotbalisté. Proti Dukle Praha museli otáčet nepříznivý vývoj, obrat zařídili Chramosta a kapitán Hübschman.
doksy
21. 4. 2019 17:28 Bezmála jedním milionem korun podpořil v posledních letech Liberecký kraj obnovu zámku v Doksech. Od roku 2015 patří zámek městu, které se snaží celý areál objektu zpřístupnit veřejnosti.
skalka
21. 4. 2019 16:21 Ještěd v Liberci na Velký pátek zahájil letní sezonu. Čtyřsedačková lanovka Skalka bude v dubnu v provozu o víkendech a svátcích, v květnu a červnu od středy do neděle. O prázdninách denně.
czocha
21. 4. 2019 15:38 Majestátní, připomínající moravský Bouzov, se na skále nad Lešňianským jezerem vypíná Czocha. Polský zámek blízko Frýdlantu i jeho romantické okolí stojí za návštěvu. Je otevřen.
reklama
Kalendář
po
út
st
čt
so
ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30
duben
2019
reklama
GENUS PLUS TÝDEN (www.genusplus.cz) nebo (www.tydenvlk.cz) – společný zpravodajský a publicistický server. Provozuje GENUS TV a.s., Rumunská 655/9, 460 01 Liberec, IČ: 48291927. Společnost je zapsána v OR vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, odd. B, vložka 439. Kontakt: net@genusplus.cz. U nevyžádaných příspěvků považujeme jejich zaslání za souhlas k případnému bezplatnému zveřejnění včetně dodané obrazové informace (foto, video apod.).