reklama

VĚŽE SEVERU: Kostel sv. Vavřince v Chrastavě

9. 4. 2014
"Minulost mává nám jazykem po předcích, vzdělanou krajinou, kostely na kopcích." Tento úvodní optimistický verš jinak chmurné písně Jaroslava Hutky mám jakýmsi Pavlovovým reflexem spojený s pohledem na typicky české panoráma obzoru s kostelem nad městem nebo vesnicí. Druhá v pořadí pak přichází zvědavost podívat se dovnitř. Jenže brány ve vzdělané krajině po předcích zůstávají většinou zamčené.
Kostel sv. Vavřince v Chrastavě je přesně takovou dominantou. Navíc na sebe upozorňuje i jinak. Stavba z dálky poutá prolamovaným jehlancem vrcholu věže, což je v Čechách celkem raritní architektonický prvek, i proporcemi, které budí podezření, že si prohlížíme výsledek soutěživosti mít větší svatostánek než ti za kopcem. Ostatně na tom, že honosnost staveb odráží ekonomickou sílu regionu, není nic neobvyklého.
Nejstarší zmínka o chrastavském kostele a zároveň o Chrastavě, je z roku 1352. Připomeňme si, že Chrastava byla ale založená pravděpodobně již ve století desátém a městem se stala roku 1390, tedy 187 let před Libercem. První kostel byl zřejmě dřevěný, jako jiné podobné stavby několikrát přestavovaný. Kamenná věž, na kterou dnes vylezeme, pochází z roku 1586, tedy z období renezance. Tehdy byl kostel jedinou kamennou stavbou ve městě. Například na kamennou radnici si chrastavští museli počkat až do roku 1646. (O radnici jsme v našem seriálu již psali ZDE.) V letech 1866–1868 byla původní stavba kromě věže zbourána a nahradil ji dnešní pseudogotický trojlodní kostel.
Tolik strohá fakta, skutečnost je mnohem košatější a tento kostel je zevnitř mnohem zajímavější než zvenčí. Pojďte s námi a dívejte se! Za doprovodu znalce místní historie a výborného průvodce Ing. Jaroslava Smoly jsme pro vás zdokumentovali místa, kam se běžně určitě nedostanete.

Na historických fotografiích nebrání výhledu na kostel stromy. Dnes se místo pro reprezentativní foto hledá těžko. Vysoké stromy stavbu zastiňují zejména při pohledu z města.
Foto Mad

Pohled z kůru směle konkuruje kostelům mnohem slavnějším. Loď osvětlují dva lustry z roku 1972. Původně byl lustr jen jeden, ale ten se zřítil a roztříštil po celém kostele. Naštěstí se nehoda odehrála v době, kdy zde nikdo nebyl.
Foto Mad

Novoborské vitráže, zrestaurované roku 1974, zobrazují zastavení křížové cesty i jména mecenášů poslední přestavby. Jeden z donorů byl nad jiné významný. Ano, na kostel v daleké Chrastavě přispěl císař František Josef I. Jeho portrétu bylo vyhrazeno čestné místo přímo za oltářem. V období reálného socialismu byl císař po jistou dobu přetřen černou barvou, aby nepobuřoval svým aristokratickým původem dělníky, rolníky a pracující inteligenci.
Foto Mad

Nejpozoruhodnějším mobiliářem je obraz Panny Marie v zeleni na pravém oltáři, který byl darován jedním z nejslavnějších chrastavských rodáků, malířem Josefem Führichem, v roce 1868. O tomto chrastavském malíři naleznete bližší info ZDE.
Foto Mad

Vnitřní prostor je překvapivě prosvětlený, čistý a nepřezdobený. Až na drobnosti je interiér v relativně dobrém stavu.
(Panorámu si v novém okně můžete prohlédnout v plné velikosti.)
Foto Mad

Varhany Josefa Predigera z Albrechtic jsou postavené v romantickém stylu, což je spolu s výbornou akustikou kostela předurčuje k tvorbě nahrávek děl z tohoto období. Loď kostela je sice menší než třeba hudebními produkcemi proslavený chrám v Hejnicích, ale pro některé nástroje, jako například pro housle, to je naopak prostor jako navržený na míru.
Kromě produkcí o Vánocích, při Chrastavských slavnostech a podobně, se kostel zapojil i do slavného Varhanního maratonu Euroregionem Nisa organizovaného sólistou Národního divadla a velkým místním patriotem Luďkem Velem. (Ukázka je ZDE.)
Foto Mad

Stoupáme vzhůru. Nad námi jsou závaží hodinového stroje. Některé prameny tvrdí, že ve věži by měly být patrné pozůstatky renezančních sgrafit. My si žádných nevšimli ani venku, ani zde.
Foto Mad

Zato jsme zaregistrovali tento truhlík s pískem (foto vlevo). Kdyby se závaží náhodou uvolnila, zabránil by, aby neproletěla až dolů. Vpravo vidíme hodinový stroj z netradičního úhlu pohledu.
Foto Mad  Foto Mad

Kostelní loď z ptačí perspektivy, pardon, z půdy.
Foto Mad

Zvenčí ochoz střechy evokuje ochozy chrámů například ve Španělsku, kde se lze kolem střechy, a leckde i po střeše, projít. Je velká škoda, že tady na takovou možnost architekt nemyslel, a těžko předpokládat, že by památkáři dnes úpravu povolili, i kdyby se na ni našly peníze...
Foto Mad  Foto Mad

Zvon Zuzana váží 1 100 kg a byl odlit roku 1601! Kdysi zde bývalo zvonů víc. Věž měla speciální zvon na odbíjení poledne, zvon umíráček, zvon zvoucí na mši... Tyto zvony byly bohužel zrekvírovány za 2. světové války.
Foto Mad

Vlevo detail zvonu, vpravo nejstarší z letopočtů (1691) na okolním trámoví. Letopočtů i s podpisy řemeslníků je zde víc.
Foto Mad  Foto Mad

Dnes odbíjejí čas cymbály. Po schodech vpravo se již stoupá přímo na ochoz věže.
Foto Mad

Výstup až nahoru opravdu není pro každého.
Foto Mad

Úzký ochoz s nízkým kamenným zábradlím s hromadnými exkurzemi určitě nepočítá.
Foto Mad

Obnovený pomník obětem rakousko - pruské války roku 1866 stojí před kostelem od roku 2008. O jeho kuriozní historii jsme psali ZDE.
Foto Mad

Věž funguje i jako sluneční hodiny :-)
Foto Mad

Tak takto vypadá konstrukce oplechované "děravé" věže zblízka.
Foto Mad

Centrum Chrastavy s radnicí. Zcela vzadu na obzoru se v mlžném oparu ztrácí Ještěd. (Foto si v novém okně můžete prohlédnout ve větší velikosti.)
Foto Mad

Zamčených kostelů a kostelíků je škoda. V létě nabízejí chladný klid a skrývají mnohá překvapení. Jenomže do většiny se dostanete maximálně před a těsně po mši, nechcete-li zevlováním rušit modlící se babičky přímo při obřadu. Do chrastavského kostela se můžete podívat přeci jen častěji. Bohoslužby se zde konají pravidelně v pátek od 17:00 a v neděli od 10:30. Kromě toho je kostel otevřený i při jiných významných příležitostech a odehrávají se zde občas i koncerty. Krásný prostor s výbornou akustikou by bylo hříchem nevyužít. Škoda, že kulturních akcí není více a nemají širší publicitu. Až budete mít cestu kolem a bude otevřeno, neváhejte vejít, nebudete litovat.

Foto Mad

Děkujeme za spolupráci panu Ing. Jaroslavu Smolovi, který nám byl skvělým a trpělivým průvodcem.

Informační zdroje:
http://www.chrastava.cz/dnes/cesky/
http://www.chrastava.com/listy/bull179.pdf
http://www.chrastava.cz/muzeum/cesky/fhaus.htm
http://www.hrady.cz/?OID=4135
http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastava

Předchozí díly Věží severu naleznete zde:
Hvozd / Hochwald Turm
Hrubý Rohozec
Rozhledna Hrádek nad Varnsdorfem
Jonsdorfské skalní věže a lomy
Jablonecká radnice
Rampouch truhláře Rezka v Zásadě
Prachovské skály
Věž chrastavské radnice
Černá Studnice
Věž staré liberecké radnice, díl první, díl II (věž Severočeského muzea)
Johanniskirche Žitava
Hrubá Skála
Mlýn na Lysém vrchu
Lemberk - procházka kolem vodojemu
Lemberk
Mon Plaisir
Litinová kráska nad Löbau
Tichánkova rozhledna (Tábor)
Alainův kamenný posed
Císařský kámen
Vyhlídka libereckého zámku
Neugersdorfský Bismarckturm
Královka
Oybin
Štěpánka I,  Štěpánka II
U borovice
Bramberk
Slovanka
Heřmanická Vokurka
Cimrmanova nejnižší rozhledna na světě
Maják Járy Cimrmana
Jedlová
Nisanka
Můstek K70 v Lomnici nad Popelkou
Vyskeřská kaplička
Grabštejn
Rozhledna Smrk
Vodojem zámku Sychrov
Věž frýdlantské radnice
Rozhledna restaurace a hotelu Petřín
Věž hradu a zámku Frýdlant


Text Mad a Darka, foto Mad
hokej
16. 2. 2019 06:08 44. kolo hokejové extraligy: Liberec - Zlín 2:3. Vedoucí Bílí Tygři prohráli po pěti zápasech bez ztráty, přestože ještě na začátku 55. minuty vedli.
cl
16. 2. 2019 06:07 Radnice v České Lípě chce ocenit místní drobné výrobce a pomoci jim s propagací. Připravuje proto soutěž o Českolipský výrobek roku 2019.
výluka
15. 2. 2019 17:15 V sobotu 16.2. od 07:00 do 17:00 hod. bude výluka na lince č. 11 v úseku Vratislavice – Jablonec. Výstupní a nástupní zastávka v Jablonci n. N. bude. na kolejích v ulici Budovatelů.
grip
15. 2. 2019 15:09 V Libereckém kraji pokračuje chřipková epidemie. Za poslední týden výrazně stoupla nemocnost na Semilsku, v dalších částech kraje mírně poklesla.
reklama
Kalendář
po
út
st
čt
so
ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28
únor
2019
reklama
GENUS PLUS TÝDEN (www.genusplus.cz) nebo (www.tydenvlk.cz) – společný zpravodajský a publicistický server. Provozuje GENUS TV a.s., Rumunská 655/9, 460 01 Liberec, IČ: 48291927. Společnost je zapsána v OR vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, odd. B, vložka 439. Kontakt: net@genusplus.cz. U nevyžádaných příspěvků považujeme jejich zaslání za souhlas k případnému bezplatnému zveřejnění včetně dodané obrazové informace (foto, video apod.).