reklama

Radovan Klas utíká od komerce zpátky do života

11. 2. 2019
Povolání grafika a designera patří mezi ta prestižnější a na uvolnění jednoho místa většinou čeká zástup dalších zájemců. Přesto se Radovan Klas rozhodl opustit zaměstnání a jít dál svojí cestou. Jeho výstava Zpátky do života na smržovském zámečku je oslavou této volby.
CV Radovana Klase (*1979) je velmi bohaté, prošel čtyřmi uměleckými školami různého zaměření, tři vystudoval, na Akademii krásných umění v Krakově byl na stáži. Pestrý je i výčet zaměstnání, která ho doposud živila. Od grafika přes fotografa a produkčního až po designéra svítidel. Nedávno přibyla nová profese, umělec na volné noze. Radovan Klas vysvětluje proč: "Život mě nějakým způsobem semlel, stereotyp, děti, bydlení v paneláku a tak dále. Od toho jsem se musel oprostit, jsem duší výtvarník a ta duše začala umírat. Došlo to tak daleko, že jsem začal mít i fyzické problémy. Přišly signály, že musím zase začít tvořit, něco dělat. Mám rád práci s hmotou a práce grafika je ve 2D. Tak jsem opustil zaměstnání i panelák a tvořím. Pracuji na volné noze a ve volném čase tvořím to, co tu vidíte. To v paneláku nešlo. Rozdělejte manželce v obýváku kapotu auta nebo něco, to prostě nejde."

Jak vypadají ty věci, které nejdou dohromady s panelákovým životem, se můžete až do konce března 2019 přesvědčit na zámečku ve Smržovce (MAPA). Návštěvu můžete spojit s trvalou výstavou místní historie. Kromě ní se v přízemní budově s mansardovou střechou nachází i infocentrum, obřadní síň a z prvního patra do nastávajícího soumraku právě září okna výstavní síně (www.smrzovka.cz), kde se chystá vernisáž.
Foto Mad

Prostředí je velmi domácké a nutno říci, že tak pohodové, neformální a milé zahájení výstavy si budeme dlouho pamatovat.
Foto Mad

Označení výstavní síň sedí, jde opravdu o jednu místnost a tento okamžik byl asi poslední, kdy šlo expozici přehledně zachytit. V zápětí se prostor zcela naplnil návštěvníky. 
Foto Mad

Foto Mad

Radovan Klas je jako absolvent SUPŠ sklářské v Železném Brodě původní profesí sklář. Za tyto vázy dokonce získal roku 1999 Grand Prix na Mezinárodním veletrhu skla, keramiky a porcelánu. Od té doby se jeho tvorba ubírá jinými cestami, což mi přijde škoda. Radovan připouští, že návrat ke sklu není vyloučený: "Ten můj životní příběh je prostě takovej, že jsem se od skla musel odklonit, ale ke sklu bych se chtěl někdy zase vrátit." Jeho manželka Anna doplňuje: "Že nezůstal u skla? Vadí, nevadí, je to jeho cesta a já si myslím, že je to jen otázka času. Myslím, že na tom již pracuje, protože si chce vyzvednout své staré formy na vázy."
Foto Mad

Těžištěm tvorby Radovana Klase jsou různě kombinované techniky, především asambláže a koláže, velmi často navíc světelné. Radovan vysvětluje proč: "Asi takto, já nemám rád jeden obor, jedno odvětví. Já mám rád, když se obory, techniky kombinují. Myslím, že přesně to je tady vidět. Já potřebuji tvořit s hmotou, s grafickými prostředky, sochařskými prostředky. Z toho vytvořím cokoliv, objekt, koláž, obraz. Svoje studium na vysoké škole jsem končil stáží na grafickém designu. Vše mě přitahuje, nerad sedím na jedné židli, to neumím."
Foto Mad

Další specifickou součástí Klasovy tvorby jsou popisky děl, které nejsou prostými názvy, ale příběhy věcí a tvůrčího procesu. Například o díle na fotce níže se kromě názvu Kapota s karbonovou fólií + "Dita P" dočtete, že: "Koláž vznikla jako reakce na kulinářský televizní pořad o vaření Deník Dity P. Dita Pecháčková (redaktorka, spisovatelka, narozena 1975) se v televizním pořadu doslova mazlí s jídlem a mluví o něm s takovou neskutečnou vášní, že jsem musel vytvořit obraz s abstraktně pojatým trávicím traktem a receptem na čokoládovo čokoládové muffiny, na které mám chuť od okamžiku, kdy jsem viděl, jak je Dita P. ve svém pořadu v roce 2016 připravuje. Dodnes jsem je neochutnal."
Toto specifikum velmi trefně popisuje jeden z návštěvníků, plynně česky hovořící Gruzinec Andrii: "Je to takové nestandardní, já dávám přednost spíš klasice. Ale líbí se mi, jak texty dávají obrazům víc, než je zobrazeno. Jednu interpretaci dává váš první pohled a ten dojem může být rozpačitý, ale znáte-li legendu, vše dává jiný nebo nový smysl."
Foto Mad

Radovan Klas je fascinován auty. Paní Anna na dotaz, co říká množství čtyřkolých milenek svého muže, suše konstatuje: "Ano, to jich teda má, jeho tatínek byl automechanik a on vyrůstal v tom prostředí, auta mají rádi všichni příbuzní z jeho strany." Radovan souhlasí: "To mě poznamenalo, mám k tomu vztah. Autodíly použité v mých pracech jsou z bouranejch aut, má to svůj příběh, svoji poezii, to jsou objekty samy o sobě." (Mimochodem, věnujte pozornost popisku následujícího obrazu :-))
Foto Mad

Zatímco asambláže synem rozbitých autíček jsou většinou humorné, ironické až sarkastické, s malbami aut tomu je jinak. Když se na obrazy stojů umírajících ve vysoké trávě zadíváte, máte pocit personifikace. Autor vysvětluje: "Nedělám nic, co by pro mě nic neznamenalo. A máte pravdu, pro mě ty věci jsou daleko hlubší. Jsou to auta, která odcházejí, jsou v nějaké fázi rozkladu a já se je snažím zachytit a dát jim určitou nesmrtelnost."
Foto Mad

Klasovy asambláže a koláže se vám nemusí líbit, na první pohled můžou působit trochu prvoplánově, kýčovitě. Na pohled druhý již nikoliv, v každém díle objevíte druhý, třetí plán, jako na tomto dvojplátně s prostým názvem Krakov a na Klase překvapivě lakonickou vysvětlivkou "Momenty ze studijního pobytu v Polsku". Radovan Klas rád recykluje barbíny své dcery: "Hračkami dokresluji příběh. Již jsem se setkal i s tím, že mi řekli, že jsem obskurní, ale pro mě ty panenky komunikují s divákem, dávají malbě další rozměr. Třeba tam (ukazuje obraz nacházející se na fotce vpravo), to je zátiší s dětským pokojem. Děti přinesou panenky vyválený ve sněhu a dají je sušit na parapet. Já vyjadřuju tuto realitu, ozvláštním běžnou malbu."
Foto Mad

A jak na obrazy reagují děti? Malá Verunka dílo "I barbíny doporučují Paseky nad Jizerou" hodnotí takto: "Nejvíc se mi líbí Barbíny, udělala bych to stejně. Až přijdu domů, udělám ze svých taky obraz." Maminka tuší, že hračky po návratu z vernisáže možná postihne něco strašného, ale i jí se prezentované nápady líbí: "Pana Klase neznám, je to moje první setkání a je to velmi povedené."
Foto Mad

Podle mě je jedním z mála vad na kráse výstavy fakt, že většinu děl již dávno naleznete na velmi povedeném webu radovanklas.cz nebo na autorově FB. "Pokrok nezastavíš, aneb nejdražší obraz" je jednou z výjimek, které patří k novějším pracem, asambláž (v pořizovací hodnotě kolem sta tisíce korun) byla dokončena loni těsně před Vánoci. Radovan vysvětluje: "Každá ta věc vyžaduje spoustu času, mám víc věcí rozdělaných, ale kvůli organizaci výstavy jsem je nedokončil. Ale nemyslím, že by to vadilo. Něco jiného jsou fotky na internetu a něco jiného je skutečný obraz. Tady spoustu věcí lidi vidí poprvé v reálu, a to je něco úplně jiného. Baví mě sledovat reakce."
Foto Mad

A ještě alespoň dvě ukázky. "Brainwash - vymývání mozku." Působivá agitka o tom, že výpadek proudu nebo nedostupnost signálu pro mnohé znamená peklo.
Foto Mad

Tato fotokoláž ze série "Génius loci - Smržovka" se jmenuje Fortuna a může být oslím můstkem k tomu, že manželé Klasovi se aktivně angažují nejen na společenském, ale i politickém životě Smržovky (oba najdeme na kandidátce sdružení Smržovka srdcem). Roman se například snaží pozvednout povědomí o činnosti zámečku: "Je mi líto, že prezentace zdejších výstav je malá, něco vyjde ve zpravodaji, něco pošle kulturní středisko, ale to je málo. Mně by se líbilo, kdyby třeba na plotě dole byla velká plachta s pozvánkou."
Foto Mad

Bez podpory manželky by se umělec Klas asi těžko mohl seberealizovat. Pro vernisáž paní Anna napekla vynikající valašské frgále, které do Smržovky Klasovi adoptovali po návštěvě skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Na otázku, jaký je život s umělcem, se smíchem odpovídá: "Šílený, náročný... nevím, chybí slova, jakými bych to popsala. Já vlastně vůbec nevím, kolik času tomu věnuje. Já jsem v práci, on mezi tím dělá reklamní věci, zakázky. Když má mezi tím volno, pracuje na svých dílech." A nudit se Klasovi určitě nebudou ani v budoucnu, protože maminka tuší, že děti mají tvoření také v genech: "Kačenka odjakživa pořád maluje a je vidět, že ji to moc baví, myslím, že tam něco bude."
Foto Mad

Malá část početné rodinné delegace. Paní s černou šálou je Radovanova maminka. Zcela vpravo se směje nadšená Radovanova teta: "Mně se to líbí moc, něco nám udělal i do ložnice dětí a já mu fandím. Z věcí zde mě úplně přitahuje třeba ten obraz zarámovaný do pneumatiky." U bratrance, který dorazil s manželkou a s dcerou, vítězí dílo vzadu na zdi: "Koláž s kocourem a hasiči, to mě baví, to bych si hned odnesl."
Foto Mad

Jen Radovanova maminka přiznává: "Líbí se mi to, ale já jsem na jiná témata. Není to můj šálek kávy, já jsem starší generace, takže se nebudu vyjadřovat."
Foto Mad

Děti přinesly rozbité hračky, dárek, který umělce Klasova formátu potěší nejvíc. Na vernisáži pobíhalo překvapivě mnoho dětí. To ale paní Klasovou nepřekvapuje: "Je tu naše generace, hodně našich přátel a přátel našich přátel, takže mají děti stejně staré jako my." Mimochodem, zapomněl jsem uvést, že Radovan je vlastně i módním návrhářem, oblek, který má na sobě je vypůjčený z fundusu projektu Redesign auta, viz. radovanklas.cz/tvorba.
Foto Mad

Dílo Radovana Klase můžete obdivovat nebo zatracovat, ale chladnými vás, na rozdíl od jiných výstav současného umění, určitě nenechá. Otázkou je, jak se ve Smržovce uživí grafik na volné noze. Jasnou odpověď zatím nezná ani objekt tohoto odvážného experimentu: "Já teprve znovu začal, ostatně proto se výstava jmenuje Zpátky do života. Co bude nevím, ale prostě musím tvořit, to mě žene dál. Se ženou jsme spolu již od studií a vyvíjíme se spolu. Ona chápe, co to pro mě znamená, a tím, že mě podporuje, jsem se asi nikdy necejtil líp než teď."

Text a foto Mad
tramvaj
22. 4. 2019 19:04 DPMLJ zahájí 23. dubna výluku na tramvajové trati do Lidových sadů. Až do 31. května se bude opravovat. Trať se významnější opravy dočkala naposledy roku 1992.
vítr
22. 4. 2019 17:42 Česko v úterý zasáhne silný vítr, který bude v nárazech dosahovat až 70 km/h. Foukat bude až do noci na středu, kdy by měl vítr pomalu slábnout. Výstraha platí i pro Liberecký kraj.
černá nisa
22. 4. 2019 16:17 Turistům se před letní sezonou uzavře cesta přes hráz jizerskohorské přehrady na Černé Nise v Bedřichově. Důvodem je oprava hráze, která potrvá do podzimu příštího roku.
ještěd
22. 4. 2019 16:16 Zatímco v Harrachově teprve končí sezona zimní, na libereckém Ještědu už zahájili sezonu letní. Čtyřsedačková lanovka Skalka u konečné tramvaje bude do konce dubna v provozu jen o víkendech.
reklama
Kalendář
po
út
st
čt
so
ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30
duben
2019
reklama
GENUS PLUS TÝDEN (www.genusplus.cz) nebo (www.tydenvlk.cz) – společný zpravodajský a publicistický server. Provozuje GENUS TV a.s., Rumunská 655/9, 460 01 Liberec, IČ: 48291927. Společnost je zapsána v OR vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, odd. B, vložka 439. Kontakt: net@genusplus.cz. U nevyžádaných příspěvků považujeme jejich zaslání za souhlas k případnému bezplatnému zveřejnění včetně dodané obrazové informace (foto, video apod.).