reklama

ProART festival již podruhé dorazil i do Liberce

17. 6. 2018
Patnáctý ročník multižánrového festivalu ProART má motto "Ponoř se do umění". Nevím, zda to byl úmysl nebo jen kouzlo nechtěného, ale v Liberci jste se do uměleckých vod mohli od 14. do 17. června nořit v Lázních, sídlu OGL. Obrazně řečeno, revitalizovaná budova si festival do Liberce přitáhla.
S Martinem Dvořákem, tanečníkem, choreografem, režisérem a autorem projektu sedíme v lázeňské kavárně. Na to, že je čtvrtek, deset hodin ráno, tu je nezvykle rušno. Ze sálu zvyklého na vernisáže se co chvíli ozvývají zvuky připomínající válečnou vřavu. Není divu, právě probíhá herecký workshop. Genius loci sídla Oblastní galerie v Liberci byla důvodem, proč si Martin Dvořák metropoli severu letos již podruhé zvolil za jednu ze čtyř zastávek svého projektu ProART festival. Ale vezměme to popořádku.

Jak byste ProART charakterizoval a kolik lidí se kolem festivalu pohybuje?
Martin Dvořák: Před patnácti lety to byl první festival spojující umělecké dílny s večerním profesionálním programem. Ze začátku jsme to pořádali s kolegyní, ona ale pak odešla do Švýcarska. Teď to již řadu let organizuji dramaturgicky i fakticky celé sám, jen s jistými úkony mi pomáhají pomocníci. Šel jsem do toho, protože jsem tomu věřil. Původně měl být festival ve Velké pevnosti v Terezíně, ale v těch prostorech tvořící umělecká komunita měla problémy s městem, tak jsme festival nakonec přesunuli do Prahy. Další ročník již byl festival paralelně i v Brně. Postupem času přibyly Valtice, působili jsme i v Rakousku, letos jsme přibrali Plzeň... V Liberci jsme podruhé, ale ne druhý rok, předtím jsme tu pořádali jednotlivá představení.

Martin Dvořák
Foto Mad

Jak jde dohromady vaše role umělce s rolí manažera?
Martin Dvořák: Jsem rozpolcený, je to hrozný pocit. Jako manažer musím požadavky lektorů dostat do finančních relací festivalu. Přitom sám nejlépe vím, jaké to je, když já jako umělec jednám s divadlem o své ceně. Ale hodně nositelů zvučných jmen je ochotno zde učit za méně peněz, protože se ztotožňují s filozofií festivalu. Festival nemá sponzora, žijeme z grantů, které představují víc jak polovinu rozpočtu. Letos podporu poskytlo i město Liberec, dalo si sice poměrně striktní podmínky, ale doufám, že je naplníme. Zbytek musíme vybrat na kurzovném a na vstupném, ale pro vaši představu, vstupné zaplatí akci tak z jedné desetiny.

Tanzkompanie Golde
Foto Mad

Proč to děláte?
Martin Dvořák: Tančím od roku 1997, od roku 2001 tančím a tvořím choreografie v zahraničí. V roce 2004 jsem měl potřebu udržet si nějakou vazbu k Čechám a přinášet sem své zahraniční zkušenosti. Dává mi to hezkej pocit, když cítím, že to dobře rezonuje. Ale je fakt, že mi to bere energii. Někdy se to povede, někdy ne, ale to je asi v každé umělecké profesi, že někdy se umělec cejtí bejt vyšťavenej. Někdy je to vydání energie enormní. Navíc v dnešní konzumně orientované době je pro laickou veřejnost těžší hledat v umění ducha a kreativitu. Za těch patnáct let vnímám, že to je těžší a těžší.

Foto Mad

Jste spokojený se zájmem o workshopy? Jakou má liberecké tvoření atmosféru?
Martin Dvořák: Na workshopy se nám letos přihlásilo čtyřicet účastníků plus tu máme šest desítek dětí ze škol. Náplň a atmosféru worshopů udávají jednak lektoři, každý má svůj přístup. No a pak lidé, kteří přijdou. Jiný workshop budu mít tady v Liberci, kde není škola, a jiný v Brně, kde je konzervatoř. Také záleží na tom, o jaké město jde, tady v Liberci to jsou prakticky jednodenní akce, naproti tomu třeba ve Valticích běží workshopy týden, takže na konci je nějaký společný výsledek.

ProART Company
Foto Mad

Tento týden se v Liberci koná i ART WEEK. Popravdě řečeno se mi ty dva pojmy trochu smíchaly dohromady, ačkoliv akce spolu nesouvisí a žijí si svým životem a na rozdíl od ART WEEKu vaše propagace moc vidět nebyla.
Martin Dvořák: Propagace je dnes jednodušší v tom smyslu, že existují sociální média. Na druhou stranu je těch akcí spousta, ale jsou roztříštěný a každý si žije ve svých bublinách. Propojování, sdílení vlastních zkušeností chybí. No a to je úkol pro nás, my neděláme jen workshopy, děláme i představení, jezdíme s nima i do zahraničí. Samozřejmě za to dostanu zaplaceno, ale beru to za svůj úkol, za povolání. Samozřejmě musím dělat i jiné věci, abych se uživil. Je to věčný boj mezi existencí a pnutím dělat toto.

Foto Mad



Součástí festivalu byly dva taneční večery (viz. fotografie výše) a čtyři dny od rána do večera nabité tanečními, hereckými, pěveckými, fotografickými a literárními workshopy. Nahlédli jsme pod pokličku tvůrčí kuchyně dvou lektorů. Kristýna Frejová vedla herecký workshop. Během přestávky jsme nejprve zjistili, že až na jednu brněnskou konzervatoristku, která za Paní Herečkou neváhala přijet až z Brna, většinu dalších posluchačů tvoří herci Kateřinského sousedského divadla. Takže první otázka na paní Frejovou byla jasná.

Co tomu říkáte, že vám naslouchají herci konkurence, které vede Markéta Tallerová?
Kristýna Frejová: (Smích) Markéta není moje konkurence, Markéta je skvělá herečka, my se známe z divadla Pod Palmovkou. Má skvěle připravená děvčata. To je velmi pozitivní pracovat s někým, kdo má už trochu povědomí. Když přijde někdo, kdo o divadle nic neví, tak to je taky fajn, ale ta práce je jiná.  

Kristýna Frejová
Kristýna Frejová

Po kolikáté jste na ProARTu a jaké máte pocity?
Kristýna Frejová: Toto je můj první workshop pro ProART. Kromě Liberce bude ještě týden v Brně. Tam to budu dělat s kolegyní Martinou Krátkou. Pocit z workshopu mám skvělý, mě to totiž hrozně baví, tak doufám, že to je vzájemný.

Foto Mad

Vy se tu jako umělkyně rozdáváte, dostáváte za to něco zpět, tedy kromě honoráře?
Kristýna Frejová: Samozřejmě, já bych to nedělala, kdybych z toho neměla něco pro mě pozitivního. Já dělám jen věci, co mě baví, díky bohu si tento luxus dopřávám. Mě tyto věci strašně nabíjej. Až tu dneska skončím, jedu přes půl republiky do Jihlavy a zítra ráno zase pojedu sem. Pak pojedu hrát do Prahy... ale já nejsem typ člověka, kterého by tento režim vyčerpával. Naopak, když mám pocit, že je ta práce smysluplná, tak mě to nabíjí.

Pan Dvořák si Lázně velmi pochvaluje, co na ně říkáte vy?
Kristýna Frejová: Zvenčí to je nádherný, já mám ráda industriál, tak se mi líbí i ty kombinace tady, ale jinak tento prostor není divadelní, není nám úplně nakloněn. Ale člověk vždycky musí pracovat s tím, co má. Nemohlo by se zařídit, aby bylo venku teplejc?

Foto Mad

Tak dnes to již nestihneme, ale do zítřka to nebude problém. Mimochodem, co máte na programu zítra?
Kristýna Frejová: Zítra se budeme soustředit na mluvené slovo. Na významy slov jsem největší pes. Myslím si, že v současné době slova velmi ztrácejí váhu. Myslím si, že když člověk něco řekne, tak by ta slova svoji váhu a interpretaci měla mít. Další věcí je, že se lidi vzájemně málo poslouchají. My jsme naštěstí z divadla vyučení tak, že vycházíme z partnera. Můj tatínek mě naučil větu, ze které čerpám ve svém způsobu práce, a to je: "Hraj, co vidíš, co ti nabídne kolega, to zpracuj a reaguj na to." Já nikdy jedno představení nehraju dvakrát stejně. Mám štěstí na tak skvělý kolegy, že si to můžu dovolit. Pan Adamíra mě naučil následovat svoji myšlenku a vycházet z toho, co vám pošle partner. Partner je ten, kdo vás na jevišti vždycky podrží, s ním se nemůžete nikdy ztratit. Můžete si v mantinelech daných režií prožívat velký kus svobody a svoboda je, koneckonců, i téma tohoto festivalu: "Svoboda umění, umění svobodě". Se svobodou, myslím i s tou vnitřní, naše práce velmi souvisí. Aby člověk mohl něco interpretovat, musí být vnitřně svobodný.


Workshop zpěvačky Evy Vrbkové jsme stihli navštívit před večerním představením.

Po kolikáté tu jste?
Eva Vrbková: V Liberci jsem byla asi před dvěma měsícema s přítelem na Ještědu u příležitosti premiéry tanečního představení (S)Tvoření, pro které jsem nazpívala také jednu věc. Ale na ProARTu jsem první rok, oslovil mě Martin Dvořák a mně se nápad líbil.

Eva Vrbková (v růžové halence)
Foto Mad

Jací lidé se vám tu sešli?
Eva Vrbková: Tak je tu jedno děvče, které chce být zpěvačkou, ale jinak tu je dost lidí, kteří rádi zpívají a z nějakého důvodu třeba přestali a potom to někde tlačí a bolí, když člověk nepoužívá hlas a nedělá, co má rád.

Foto Mad

Proč workshopy děláte? Vždyť vám to bere čas a odměna není zas tak velká.
Eva Vrbková: To je zvláštní otázka, to bych se vás musela zeptat, proč vy fotíte. I já se učím ladit nástroj, který mám, myslím takovou nějakou intuici se naladit na lidi, zjistit, z jakýho důvodu nepoužívají svůj hlas naplno. Pro mě je to úplně jiná práce než herectví. I proto mě to baví. Zpívání je moc příjemná záležitost a mně se zdá, že se mi daří lidem vracet chuť zpívat, takže pro mě je to zajímavé i z tohoto důvodu.

Foto Mad

Závěrem jsme pro vás připravili několik videoukázek (nezobrazuje-li se vám video níže, použijte přímý link YouTube) ze dvoudílného česko-německého večera současného tance ProART Company (CZ) a Tanzkompanie Golde. G. (DE) (s podporou Česko-německého fondu budoucnosti). Premiéra choreografie Torch of Freedom Martina Dvořáka, věnovaná událostem roku 1968, a česká premiéra německé choreografie Zwischen uns od Golde Grunske.


Text, foto, video, Mad
javorník
12. 12. 2018 17:02 O budoucnosti Všesportovního areálu Obří sud Javorník u Liberce zatím insolvenční soud nerozhodl. Dal vlastníkům čas doložit, že je firma solventní.
voda semily
12. 12. 2018 17:01 Na Semilsku zdraží voda v příštím roce o 3,3 pct. Za metr krychlový vodného a stočného zaplatí odběratelé zásobovaní VHS Turnov 108,80 Kč včetně DPH.
voda
12. 12. 2018 16:05 Lépe chráněná před povodněmi je úpravna vody s vrty v Nudvojovicích. Modernizace druhého hlavního zdroje pitné vody pro Turnov stála 45 mil. Kč.
teplo
12. 12. 2018 13:05 Teplo v Jablonci nad Nisou zdraží od Nového roku o 3,5 pct. Za gigajoule zaplatí domácnosti od 584 do 599 Kč. Ročně to znamená zhruba 500 Kč navíc.
reklama
Kalendář
po
út
st
čt
so
ne
1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31
prosinec
2018
reklama
GENUS PLUS TÝDEN (www.genusplus.cz) nebo (www.tydenvlk.cz) – společný zpravodajský a publicistický server. Provozuje GENUS TV a.s., Rumunská 655/9, 460 01 Liberec, IČ: 48291927. Společnost je zapsána v OR vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, odd. B, vložka 439. Kontakt: net@genusplus.cz. U nevyžádaných příspěvků považujeme jejich zaslání za souhlas k případnému bezplatnému zveřejnění včetně dodané obrazové informace (foto, video apod.).