reklama

Mobilní zvonohra Petra Rudolfa Manouška je největší na světě

27. 12. 2017
K atmosféře Vánoc patří chrámové hudební produkce, u nás většinou sborové a varhanní. Ve světě jsou ale velmi populární koncerty, jejichž hvězdou je věžní carillon, česky zvonohra. V naší zemi je koncertních zvonoher jako šafránu, přesto máme dva tyto nástroje naprosto unikátní.
Prvním unikátem je carillon ve věži pražské Lorety. Má 27 zvonků odlitých amsterodamským městským zvonařem a dělolijcem Claudem Fremym mezi lety 1683-91. Stroj pak sestavil pražský hodinář Petr Neumann, který jej i spojil s hodinami. Loreta funguje buďto jako hrací stroj, nebo na ni lze hrát pomocí klávesnice o rozsahu dvě a půl oktávy. Pražané si její podmanivé melodie poprvé vyslechli roku 1695. Unikátnost zvonkohry spočívá především v tom, že je jednou z nejstarších barokních zvonkoher na světě, u kterých se dochovala originální mechanika.
Druhý český unikátní carillon vznikl na počátku třetího milénia, čemuž také odpovídají jeho schopnosti. Pražská mobilní zvonohra je umístěná na náklaďáku, i s ním a podpůrnými agregáty váží téměř 22 tun a jejích 57 zvonů a zvonků jí propůjčuje rozsah od f1 po d6, takže na ni lze zahrát jakoukoliv skladbu Smetanovou Vltavou počínaje a populárními hity a vánočními koledami konče (viz. ukázka ZDE). Tato zvonohra je jednou ze čtyř mobilních zvonoher na světě. Od roku 2015, poté, co byla po smrti majitele rozebrána největší mobilní zvonohra v holandském Soestu, je největší mobilní zvonohrou a pravděpodobně i největším mobilním hudebním nástrojem na světě vůbec.

Zvonohra je společným dílem českého Zvonařství Manoušek, holandského zvonařství ROYAL EIJSBOUTS a belgické firmy CLOCK-O-MATIC, zabývající se řízením zvonoher a jiných strojů. Vznikla mezi lety 1999 až 2001. Petr Rudolf Manoušek je nejen autorem zvonů, ale i koncepce zvonohry. Jeho maminka, akademická sochařka Květoslava Manoušková, zvony vyzdobila.
Zrod unikátního nástroje má přitom hořkou příchuť. Zvonohra byla původně určena pro hlavní město v rámci akce "Praha - evropské město kultury 2000". Jenomže když mělo dojít na placení, ukázalo se, že pan Manoušek příliš věřil v ústní dohody. Věc skončila před soudem, který dal nakonec za pravdu magistrátu. Pan Manoušek musel prodat dům, aby zaplatil dluhy, ale stal se majitelem zvonohry, jejíž pojistná cena byla odhadnuta na čtrnáct milionů korun. V této částce ale nejsou započtena autorská práva na koncepci stroje a výtvarné řešení zvonů. Aby toho nebylo málo, v roce 2002 jeho zbraslavské zvonařství, které kvůli specifičnosti výroby nešlo pojistit, vzala povodeň. Od té doby zvony vyrábí v Nizozemsku.  

U nás sice nejsou zvonohry obvyklé, ale idea, že exotický stroj proto uživí vystupování v Česku, se bohužel ukázala být lichou. Například v našem kraji jste Pražskou mobilní zvonohru mohli zatím obdivovat jen v Jablonci, Železném Brodu a nedávno v Lomnici nad Popelkou. Proto mistr zvonař se svojí zvonohrou jezdí již šestnáct let především po Evropě (viz. MAPY KONCERTŮ).

Na úvod se podívejme na video, dokumentující, jak Pražská mobilní zvonohra zvonaře Manouška zahrála na svém zatím posledním vystoupení v našem kraji v Lomnici nad Popelkou (viz. náš obrazový report ZDE).


Hudební nástroj sídlící na kamionu vždy přitáhne pozornost dávno před tím, než začne hrát. Samotný nástroj váží 12 tun, zvony mají dohromady téměř pět tun, největší z nich (f1) váží 860 kg. Zvonohra je stabilně umístěná na speciálním vozidle, ale není problém ji sundat a umístit třeba na loď, jak se mohli přesvědčit například Pražané.
Foto Mad

Foto Mad

V současné době jsou v Česku dvě zvonařství, Manouškovo v Praze a druhé na Moravě. Petr Rudolf Manoušek vlastně importoval řemeslo zvonařské do Prahy na Zbraslav v roce 1967 rovněž z Moravy, protože pochází ze slavné zvonařské rodiny, která působila v Brně. Jeho děda začínal odlévat zvony již v roce 1900.
Manoušek počet vyrobených zvonů nepočítá na kusy, ale na tuny a podílel se i na výrobě největšího zvonu na světě, plnícího službu v Japonsku pod horou Fuji. Přesto na otázku, která zakázka byla ta nej, odpovídá neochotně: "Ano, jsou třeba zakázky, kdy vyrábíme zvláště velké zvony, jako před několika lety do Plzně, z nichž největší vážil pět tun, ale to není úplně podstatné. Vždycky je nejživější asi ta poslední práce. Každý zvon má svůj příběh, nejsou dva naprosto stejné zvony. Ani laděním, ani výzdobou a koneckonců ani podmínkami, do kterých jdou. A zvláštní kapitolou jsou renovace, kdy dostáváte do ruky zvony, které mají za sebou šest, sedm i osm set let."
Foto Mad

Radek Rejšek je jedním z mála našich hráčů na zvonohry. Vystudoval kompozici, již dvacet sedm let můžete jeho umění obdivovat na pražské Loretě. Kromě zvonů jsou jeho dalšími oblíbenými nástroji klavír a varhany. Bez zajímavosti není ani to, že má citové vazby k našemu kraji. Jeho dědeček byl dlouholetým ředitelem školy v Lomnici nad Popelkou a Radek k němu léta jezdil na prázdniny.
Foto Mad

Foto Mad

Na otázku, do jaké míry je hra na zvonohru fyzicky obtížná, Rejšek odpovídá lakonicky: "Je to jako u každého hudebního nástroje, klávesy vypadají masivně, ale hra není fyzicky náročná, má ovšem svá specifika, například s klavírem má společnou dynamiku úhozu...
Foto Mad

...s xylofonem orientaci na klávesách, protože ty jsou podobně rozmístěné jako hrací kameny u xylofonu...
Foto Mad

...a s varhanama hru pedálem.
Foto Mad

Navíc je každý nástroj laděný jinak podle velikosti zvonů. Je to nástroj transponující, takže zvon cé nebývá na klávese cé."
Foto Mad

Každý zvon mobilní zvonohry má dva systémy ovládání, manuální z klávesnice a elektromagnetický, přes který na zvonohru hraje počítač. V kompu Pražské mobilní zvonohry je uloženo 1 024 nahrávek. (Kompletní specifikaci zvonohry naleznete ZDE.)
Foto Mad

Zvony musí být sladěné s přesností setiny půltónu, přičemž zvon lze navrhnout a odlít s tolerancí podstatně větší (cca 1/16 tónu). Proto se zvony vyrábějí mírně podladěné a jejich výsledný tón se zvyšuje broušením, což je velmi zodpovědná práce, protože zpět tón již snížit nijak nelze. Další výzvou pro zvonaře je navržení zvonů tak, aby měly v rámci možností stejně dlouhý dozvuk.
Foto Mad

Zvonohra je nástroj fascinující nejen rozměry, ale i svým svérázným, s jinými nástroji nezaměnitelným podáním skladeb přeložených do řeči sedmapadesáti zvonů.
Foto Mad

A jak se mistr zvonař Manoušek dívá na snahy nahrazovat zvony elektronikou a reproduktory? Jeho názor je velmi vyhraněný: "Nejsem toho zastáncem. Ne proto, že by mi to ubíralo práci, ale proto, že to, co se instaluje v Čechách, co jsem měl možnost potkat, tak ten zvuk je jedno velké zoufalství. To se s prominutím nedá nazvat jinak. Existují ve světě zvonohry, speciálně ty vyráběné pro Američany, generující elektronicky zvuk, který je skutečně věrně podobný opravdovým zvonům. Ale i tam je to inzerované jako volba pro chudé kostely." Škoda, že u nás na spočítání koncertování schopných zvonoher stačí prsty jedné ruky. Jak již bylo řečeno, ve světě, zvláště v Belgii, Nizozemí, Velké Británii a v Polsku je profese carillonera, hráče na zvony, uměním, které se vyučuje. Ale možná se blýská na lepší časy, příští rok pan Manoušek dokončí velkou zvonohru v Hradci Králové. Na její křest se již nyní moc těšíme a určitě vám z něj přineseme obrazovou reportáž!

Text, foto, video Mad
hrady a zámky
19. 10. 2018 06:51 Sezóna na hradech a zámcích končí, už ale plánují vánoční a adventní akce pro návštěvníky. Více ZDE.
zoo
19. 10. 2018 06:48 Dnes v 10:00 hodin se v ZOO Liberec slavnostně otevře zrekonstruovaná vyhlídka u venkovního výběhu žiraf Rothschildových a zeber bezhřívých. Více ZDE.
tramvaj
19. 10. 2018 06:26 Pachatel cestujícímu tramvají na trase z Liberce do Jablonce nejprve rozpáral kapsu a potom z ní ukradl peněženku a osobní doklady. Poškozenému způsobil škodu 560 Kč. 
crytur
18. 10. 2018 16:05 Turnovský výrobce syntetických monokrystalů CRYTUR vyvinul technologii, která umožňuje zvýšit světelný výkon LED diod. Na projekt získal dotaci z EU.
reklama
Kalendář
po
út
st
čt
so
ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31
říjen
2018
reklama
GENUS PLUS TÝDEN (www.genusplus.cz) nebo (www.tydenvlk.cz) – společný zpravodajský a publicistický server. Provozuje GENUS TV a.s., Rumunská 655/9, 460 01 Liberec, IČ: 48291927. Společnost je zapsána v OR vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, odd. B, vložka 439. Kontakt: net@genusplus.cz. U nevyžádaných příspěvků považujeme jejich zaslání za souhlas k případnému bezplatnému zveřejnění včetně dodané obrazové informace (foto, video apod.).