reklama

STYL: Gustav Klimt, život jako tanec, část druhá

19. 10. 2013
Taneční divadlo Gustav Klimt, jedno z originálních představení nastudovaných ke 130. výročí Divadla F.X.Šaldy v Liberci, má šanci stát se událostí sezony. My měli exkluzivní možnost sledovat jeho vznik od začátku.
V prvním dílu (je k dispozici ZDE) jste s námi mohli nahlédnout na samý začátek příprav. Dnes se podíváme, jakým vývojem toto taneční divadlo prošlo od návratu tanečníků z divadelních prázdnin do premiéry. Zkoušky na jevišti začaly měsíc před premiérou, což je termín všemi shodně označovaný za horší než šibeniční. Když k tomu připočtete změny v souboru, které se odehrály na konci sezóny a přes léto, plus fakt, že noví tanečníci museli paralelně zvládnout role, které podědili v již zavedených inscenacích, představy o divadle jako místu klidné tvůrčí práce vezmou rychle za své. Ale je pravda, že sáhneme-li v rámci slavení těch 130 zpět, zjistíme, že liberecké divadlo tehdy střídalo repertoár mnohem zběsilejším tempem.  

"Zlatá Adéla" je asi nejznámějším obrazem Gustava Klimta a v obrázkových encyklopediích zároveň synonymum pro vídeňskou secesi. Jde pravděpodobně i o dílo nejzneužívanější na zdobení nejrůznějších cetek, hrnků a kalendářů. Osudům portrétu Adele Bloch-Bauerové po smrti jeho tvůrce je ostatně věnován celý závěr představení. Nutno říct, že jde o jedny z nejpůsobivějších okamžiků baletu, které nepotřebují komentáře. Vynikající  je například scéna, kdy je obraz roku 2006 v USA vydražen za astronomickou sumu 135 milionů dolarů Ronaldem Lauderem. Ano, to je ten člověk, který vyhrál arbitráž o TV NOVA.
(Licence reprodukce: Wiki Commons)

Repro: Wiki Commons

Že se přes tíseň časovou i finanční a přes zlomyslnosti staré techniky, stávkující za zasloužený nárok na důchod, povedlo vytvořit dílo vpravdě ojedinělé, se můžete přesvědčit v našem dokumentu. (Kdo jste viděl první část, prvních pět minut prostě procukejte anebo si pusťte jen část druhou ZDE. Jelikož jde o ten samý dokument bez prvních pěti minut, tak mu chybí titulky u osob představených již v první části. Na toto faux pas jsme bohužel přišli až po uploadu, tak se tímto alespoň Aleně Peškové, režisérce, choreografce a spolutvůrkyni kostýmů v jedné osobě, a Monice Načevě, autorce a spoluautorce hudby omlouváme.)


Když jsem zval známé na taneční divadlo, někteří mi řekli, že to je kategorie umění, které nerozumí, a že zvláště životopisného baletu by se báli. Tak to je zásadní omyl. Toto představení je naprosto moderní, čitelné a symbolické a nadčasové zároveň. Nadšené byly i děti, kterých bylo pro nezasvěceného pozorovatele mezi premiérovým publikem požehnaně. Hodně holčiček se totiž přišlo podívat na své kamarádky na jevišti. Ano, v Klimtovi v jednom z vizuálně nejpovedenějších obrazů hrají děti podstatnou roli.

Opona Triumf lásky aneb studentský kšeftík bratří Klimtů a Franze Matche. Na obraze jsou Klimtovy čtyři sestry a údajně i portréty tvůrců. Sám Gustav Klimt podle všeho v Liberci nikdy nebyl. (Obraz lze otevřít v plné velikosti.)
Foto: Mad

K baletu Gustav Klimt, nebo správněji k tanečnímu divadlu Gustav Klimt, existují přinejmenším tři klíče:

1) Nic neřešte a jděte bez přípravy. Nechte se vtáhnout do nonverbálního světa taneční imaginace Aleny Peškové v provedení sehraného souboru. Nerozumím baletu, ale mně se výkony všech zúčastněných prostě líbily. Nechte se uhranout hudebními kouzly Moniky Načevy a Tomáše Vtípila. To, jakým způsobem skloubili svoji elektronickou muziku s klasikou Gustava Mahlera, Albana Berga a Ludwiga van Beethovena, lze nazvat šamanismem. Asi nejvíc si jejich genialitu uvědomíte, až o přestávce zjistíte, že jste hudbu nevnímali jako slepenec klasiky s modernou, ale jako nové dílo.
Pardon, málem bych zapomněl na scénu a kostýmy. Režisérčin dvorní scénograf Richard Pešek jr. a dvorní kostymérka Monika Kletečková svůj záměr na našem videu popisují jasně. Jen dodávám, že minimalistická scéna je díky své mobilitě dalším hercem a nápad popasovat se s odkazem génia secese nekopírováním motivů jeho obrazů do kostýmů považuji za velmi moudré řešení. Vkrádá se ovšem myšlenka, jak by vizuální stránka díla vypadala, kdyby autoři měli k dispozici bohaté rozpočty umělecky chudých pražských muzikálů. Možná buďme rádi, méně bývá více. To ale nic nemění na tom, že divadlo s takovými tvůrčími týmy by si zasluhovalo mít hardware přinejmenším na standardní evropské úrovni.   

Pohled do režie. (Obrázek reaguje na myš)
Foto: Mad

2) Do divadla běžte již v šest hodin a netrpělivě stepujte přede dveřmi. Jelikož nejbližší repríza bude 16. listopadu, nebudete muset ani stepování předstírat. Možná se vám povede uhranout uvaděčku a ona vám pro zahřátí strčí program. V něm si přečtete jednak pro účely inscenace předvařený životopis, ale hlavně ideu všech jedenácti obrazů představ o Klimtových představách. Pozor, chcete-li takto postupovat, musíte přijít opravdu hodně brzy. Mezi prvním a třetím zvoněním nejenže nic přečíst nestihnete, ale rychločtením si v hlavě vytvoříte těžko stravitelný guláš.

Natáčení videa pro zadní projekci.
Foto: Mad

3) Navštivte knihovnu a o Klimtovi si půjčte vše, co je dostupné. Klimtovy deníky, které jsou pro pochopení autorových životních postojů velmi důležité, jsou bohužel jen v němčině a jen ve studovně. Nevím, jestli tím zvýšíte svoji šanci pochopit tancem vyjádřené niterné pocity Gustava Klimta, ale každopádně budete moct o přestávce osňovat přátele svými znalostmi a nekompromisními soudy na adresu tvůrců.

Divadelní fotografie je náročná disciplína a fotografie baletu je kapitolou samou pro sebe. Protože špatný fotograf dokáže "zchromit" dobrý výkon tanečnice nebo tanečníka, jsou umělci na focení citliví. Přiznávám, focením baletu bych se neuživil. 
Foto: Mad

Alexey Yurakov jakoby Klimtovi z oka vypadl.
Foto: Mad

Protože vše najdete na videu řečené ústy lidí mnohem povolanějších, tak jen tři postřehy na závěr. Za prvé, na premiéře zela prázdnotou primátorská lóže. Za druhé, až budete obdivovat skvělý playbyck, když Alma Mahlerová okouzluje Klimta hrou na klavír, vězte, že o žádný playback nejde. Sympatická baletka Karolína Miková nejenže krásně tančí, ale i slušně hraje na klavír a žádné elektronické berličky nepotřebuje.
No a za třetí dodejme, že Šaldovo divadlo se místními reáliemi inspiruje programově. Loni se stal událostí "černý balet plný mordů" Café Reichenberg  Mariky Hanouskové a Veroniky Fišerové a nedávno měl premiéru Erotikon doktora Š. Tomáše Syrovátka a Mikoláše Tyce, dívající se na život F. X. Šaldy z trochu jiné stránky.

Hledání cesty.
Foto: Mad



Text a obraz Mad, rozhovory Darka a ZorDa
smrt
21. 11. 2017 20:00 Při autonehodě zemřela ve Vratislavicích nad Nisou chodkyně. Vůz srazil ženu na přechodu. Záchranáři se ji hodinu snažili oživit, ale nepodařilo se.
vodné
21. 11. 2017 18:18 Vodné a stočné na Semilsku zůstane příští rok na letošní úrovni. Za metr krychlový budou obyvatelé zásobovaní VHS Turnov platit 105,30 Kč jako letos.
florbal
21. 11. 2017 18:17 Florbalisté České Lípy prohráli v dohrávce 13. kola v duelu věnovaném školákům před 1211 diváky doma na zimním stadionu s FbŠ Bohemians 5:13.
jn
21. 11. 2017 16:05 Obyvatelé v Jablonci nad Nisou mohou dál žádat o půjčky na zlepšení svého bydlení. Příští rok na ně budou v městském rozpočtu připraveny dva mil.Kč.
reklama
Kalendář
po
út
st
čt
so
ne
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30
listopad
2017
reklama
GENUS PLUS TÝDEN (www.genusplus.cz) nebo (www.tydenvlk.cz) – společný zpravodajský a publicistický server. Provozuje GENUS TV a.s., Rumunská 655/9, 460 01 Liberec, IČ: 48291927. Společnost je zapsána v OR vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, odd. B, vložka 439. Kontakt: net@genusplus.cz. U nevyžádaných příspěvků považujeme jejich zaslání za souhlas k případnému bezplatnému zveřejnění včetně dodané obrazové informace (foto, video apod.).