INSPIRACE: Živá voda pro ruiny naší historie

28. 6. 2014
V Libereckém kraji figuruje na seznamu NPÚ 34 ohrožených kulturních památek. Je to špička ledovce, protože výčet nezahrnuje pozoruhodné stavby, které za kulturní památku prohlášené nejsou. Výborný nápad, jak na mizející svědky historie upozornit, dostali v Plzni.
Projekt, který zaujal nejen nás, vznikl ve spolupráci Plzně 2015, o.p.s. (hlavní realizátor projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015) s pedagogy a studenty Ústavu umění a designu Západočeské univerzity v Plzni. Tedy abychom byli přesní, "ústav" založený před deseti lety, se za dobu realizace nápadu přetransformoval do Fakulty umění a designu Ladislava Sutnara, nejmladší fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Oč jde? Studenti oboru sochařství v rámci svých absolventských prací zabydlují rozpadající se kostely Plzeňské diecéze. Ta eviduje na 122 akutně ohrožených kostelů. Dvacítka z nich bude takto do roku 2015 postupně oživená.
Škoda, že podobná myšlenka nedozrála v našem kraji. Takovýto počin by byl určitě smysluplnější a divácky atraktivnější než samoúčelné exhibice, které často předvádí Galerie die Aktualität des Schönen, což je galerie Fakulty umění a architektury v Liberci.
Jak se zdá, plzeňský projekt nejenže běží úspěšně, ale získal si až nečekanou popularitu. Na seznamy prací zatím představených veřejnosti v listopadu roku 2012 a 2013 se můžete podívat na oficiálních stránkách Plzně 2015 ZDE a ZDE nebo na FB ZDE. Pravděpodobně největší ohlas vzbudila hned v prvním kole instalace "Věřící" studenta Jakuba Hadravy, který zabydlel kostel sv. Jiří v Lukové u Manětína (viz mapa ZDE) mysteriozně působícími sádrovými odlitky svých přátel.   

Kostel sv. Jiří v Lukové u Manětína směřuje ke konci své existence.
Foto: Mad

Jakub Hadrava o svém projektu píše:
"Po nadšení, které ve mně vyvolala práce v otevřené krajině, jsem chtěl i bakalářskou práci vytvořit přímo na místě v krajině. Proto jsem přijal výzvu prof. Beránka sochařsky reagovat na opuštěné či rozpadlé kostely. Pochopil jsem totiž, že síla sochy z velké části pramení z místa, kde je socha umístěna a kde „ožívá“. A je-li s místem, kde se nachází, v souladu. V takovém případě vzniká synergie síly místa a sochy a může tak vzniknout i neobyčejně silné spojení. Vybral jsem si tento úkol, protože chci zdokonalit tento „cit“ (schopnost) naslouchat místům a adekvátně na ně reagovat. Uvědomil jsem si, že opuštěné stavby obecně a zejména pak kostely jsou neobyčejně zajímavá a silná místa. Tvořit sochy do takových prostor je tak pro mě výzvou."

Kostel sv. Jiří, který Jakuba Hadravu inspiroval k jeho bakalářské práci, je dominantou Lukové již od 13. století. Dnešní podobu mu dala přestavba z roku 1800, základy má středověké. Byl pobořen husity, několikrát vyhořel, ale zásadní ránu mu uštědřil nezájem socialistického státu o památky v Sudetech a o ty církevní zejména. Objektivně musíme přiznat, že kostel fungoval ještě skoro čtvrt století po válce, přesněji řečeno do roku 1968, kdy se při pohřebním obřadu zřítila část stropu. Pozůstalí, truchlící pro nebožku, tehdy vyběhli ven a již se do kostela nevrátili. (Není divu.) Objekt byl uzavřen a od té doby se občas povedlo zajistit jen nejnutnější opravy, aby stavba definitivně nešla k zemi. Na budově, která je na první pohled ve zcela katastrofálním stavu, vás tím pádem upoutá překvapivě slušná střecha věže, pod kterou ovšem hrozí pádem zrezivělé ciferníky hodin.

Devastace vytvořila novou estetiku. Konkrétně věži holé cihly vysloveně sluší.
Foto: Mad  Foto: Mad

Zde jsou zapsány dějiny kostela stejně dobře jako v kronice. Předkové se nebáli recyklovat materiál, který byl po ruce.
Foto: Mad

Před zánikem dnes stojí sama vesnička Luková. Má čtyři stálé obyvatele, přičemž tři z nich tvoří jedna rodina žijící společně a v dalším domě pak bydlí ještě jedna stará paní. Zbylé nemovitosti nejsou trvale obydlené, majitelé je využívají k rekreačním účelům. První zmínka o místě přitom pochází již z roku 1115, podle sčítání z roku 1835 měla lukovská farnost na 542 duší a ještě v první polovině minulého století zde žilo kolem 150 obyvatel. Obec měla vlastní školu i hospodu a kostel sv. Jiří byl kostelem farním.

Kdo v dobrém přicházíš, pojď dál...
Foto: Mad

Přejetím myší si můžete ověřit, že těmto fotkám sluší černobílá klasika. Fotografie nejsou identické, černobílá nebyla vyrobená v počítači, ale byla pořízena přímo v černobílém režimu.
Foto: Mad

Foto: Mad

Za prohlédnutí určitě stojí web http://www.lukova-kostel.cz/ Podle našeho mínění patří k nejlépe vytvořeným prezentacím poslední doby. Nejenže působí graficky i funkčně čistým dojmem, ale hlavně poskytuje mnoho kvalitně utříděných informací.

Foto: Mad

O životě na počátku 20. století nalezneme na zmíněném webu zajímavé výtahy z kroniky, vedené mezi léty 1863 až 1960. Mimo jiné se zde (viz. zdroj ZDE) píše, že:
"...Na posvícení nebo masopust dávala vrchnost pivo zdarma, úředníci něco peněz a děvčata sbírala také po domech, takže na každého vyšlo 6 l piva a o půl noci chleba s máslem." ... "Nemanželské děti ve vsi nebyly, zbožní lidé chodili do kostela a ke zpovědi v neděli, ve všední den kostel zel prázdnotou"..."Kostelník hraje dobře na housle, ale chlastá"...
Ovšem život zde evidentně nebyl vůbec idylický, protože dále zjistíme třeba toto:
"...Statky byly středně velké, ale téměř každý zadlužený, pole byla rozumně obdělávána, dobytka nebylo mnoho, většinou se k tahu užívali voli, koní je jen 5 párů ve třech vsích. Selský stav ohrožovaly nároky služebnictva – čeleď a děvečky kromě platu ještě dostávaly naturálie - boty, kabát, 2 košile, 3 zástěry, brambory a stravu. Bylo málo pomocných sil, chyběl pro ně i dostatek ubytování, selské ženy musely pracovat na poli a domácnost nestačily dobře vést, špatně se tu vařilo. Lépe bylo domkářům, kteří neměli tak velká pole, a přesto měli víc ve spořitelně v Lukové. Na jaře odcházelo mnoho lidí za službou do Karlových Varů, Mariánských Lázní nebo za prací do Bavorska a Saska, což  narušovalo rodinný život. Muži si v cizině sice vydělali dost, ale ženy zatím doma dřely na polích. Dívky dělávaly v létě v západočeských lázních číšnice..."

Foto: Mad

(Panorámu si pravou myší můžete otevřít ve větším měřítku.)
Foto: Mad

Toto je možná jedna z posledních fotografií kůru. V den naší návštěvy se začaly propadat schody vedoucí nahoru.
Foto: Mad

Pohledem varhaníka.
Foto: Mad

Foto: Mad

Tři skulptury jsou nasycené fosforeskujícím pigmentem, což jsme si za dne mohli vyzkoušet baterkou. Jak efekt působí za tmy při osvětlení svíček, se můžete přesvědčit ZDE.
Foto: Mad  Foto: Mad

Jen za sobotu 21. června do doby před naším příchodem stačili návštěvníci popsat dva listy návštěvní knihy.
Foto: Mad

Než do lukovského kostela zavítáte, přečtěte si určitě již zmíněné webové stránky, na řadu věcí se pak na místě budete dívat jinak. Připravte se rovněž na to, že poslední metry pojedete po cestě, kterou byste asi normálně za cestu ani nepovažovali. Kostel je zamčený, což je dobře, protože filigránské sádrové procesí je i po dvou letech v naprostém pořádku. Dovnitř se ale dostanete bez problémů po předchozí domluvě se správcem panem Petrem Kouklem, který je jedním z těch čtyř posledních stálých obyvatel vesničky (aktuální informace a kontakt naleznete ZDE). Zájem o návštěvu je veliký, a to nejen z Česka. Za poslední rok byl kostel otevřený celkem asi 150 dní a přivítal 700 návštěvníků, někdy bránu  sv. Jiří pan Koukl otevírá poutníkům i několikrát denně. Za letošek dorazilo již 1 100 zájemců a pokladnička na záchranu kostela se utěšeně plní. Vždyť o expozici informovala všechna celostátní média. Už se těšíme, až se podobného projektu chopí někdo v našem kraji, "vhodných" objektů je bohužel nepřeberně.

(Poznámka na závěr: Kolik kostelů chátrá v Libereckém kraji se nám do uzávěrky reportáže nepodařilo zjistit. Litoměřická diecéze, pod kterou spadáme, je poměrně bohatě strukturovaná a podle tiskové mluvčí by vytřídění dat pro náš kraj bylo časově náročné. Proto v reportáži pracujeme jen s čísly od Národního památkového ústavu, který má tuto statistiku zpracovanou a veřejně přístupnou. Abychom nesčítali jablka a hrušky, ještě jednou zdůrazňujeme, že NPÚ eviduje ohrožené kulturní památky, nikoliv kostely obecně.)

Hlavní a mimořádně kvalitní zdroj nformací: http://www.lukova-kostel.cz/
Zde najdete aktuální seznam ohrožených kulturních památek: http://monumnet.npu.cz/ohr/hledani.php

Plzeň 2015:
http://www.plzen2015.cz/cs/akce/zanikle-a-ohrozene-kostely
http://www.plzen2015.cz/cs/akce/zanikle-a-ohrozene-kostely-0
http://www.plzen2015.net/wp-content/uploads/2012/10/vsichni_jednotlive_A3_WEB.pdf

Některé další informační zdroje:
https://www.facebook.com/LandArtPlzen2015/photos_stream
http://www.propamatky.info/cs/zpravodajstvi/plzensky-kraj/zpravy-z-regionu/umelecke-instalace-ozivi-20-rozpadlych-pamatek-v-plzenskem-kraji/945/
http://tachovsky.denik.cz/kultura_region/dilo-v-otine-zrejme-zustane-20120729.html
https://www.facebook.com/media/set/?set=a.499274896761443.113303.486002241422042&type=3
http://www.vsekary.cz/content/vernis%C3%A1%C5%BE04
http://www.skoky.eu/fotoalbum/fotografie-skoku/po-skokovske-stezce/putovani-krajinou-skokovske-stezky/#photo_562

Zaujal vás tento článek? Pak by vás mohlo zajímat i toto:
Tatra v Českém ráji, rallye postaru
Zapomeňte na starý Imperial, v novém převezme vládu světlo
Příliš krátká noc pod Ještědem
Ferdinand Dobrotivý opět přijel na své Zákupy
Z Kateřinek na Red Carpet Moments
Policajti ze Saint-Tropez by žasli
Literatour 2014
Baletní flash mob v chrámu konzumu
Zámek Zákupy, líc a rub krásné mince
Vizuální hodokvas žitavských postních pláten
Zittau - Die Reiche, cesta k novému bohatství
Eva Samková a Martina Sáblíková na dolarech z České mincovny

Euroregion Tour, svět víkendových dobrodružství
Karneval, kousek Brazílie v Novém Boru
Křehká krása 2013
Do IQlandie pas potřebovat nebudete, peníze ano 
Lázně tři, dva, jedna... Restart!
Terapie módou podle salónu Meescha P.
Tiskařem v Centru textilního tisku v České Lípě
Zdolat ledový vodopád je nejkrásnější v noci
Poznání táhne, když se stane dobrodružstvím
Báječné dorty po česku aneb ojedinělá cukrářská svatební show
Chcete být IN? Buďte Made in Jablonec!

Text a foto Mad
reklama
Kalendář
po
út
st
čt
so
ne
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30
červen
2016
reklama
Genus plus
Dnes je: Neděle 26. červen 2016
Svátek má: Adriana
GENUS PLUS (www.genusplus.cz) – zpravodajský a publicistický server. Provozuje GENUS TV a.s., Rumunská 655/9, 460 01 Liberec, IČ: 48291927. Společnost je zapsána v OR vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, odd. B, vložka 439. Kontakt: net@genusplus.cz. U nevyžádaných příspěvků považujeme jejich zaslání za souhlas k případnému bezplatnému zveřejnění včetně dodané obrazové informace (foto, video apod.).
reklama